Velmi improvizovaně...

... vzniká záhon při zdi někdejších bytečků, nyní kůlen.

Pokud počasí dovolí, chceme ještě letos srovnat, definitivně srovnat, celý dvůr. Napřesrok snad už nebude tak pochmurný...

Břízy se ovšem vyvedly! 

 

Mokrá tráva

Tráva.

To je vlastně jediné, co se letos snažím jakžtakž udržet v mezích. Jde to těžko, protože je mokrá. Dělá mi to naschvál. Jiné vysvětlení není.

 

Červená

 

Máme troje zábradlí. Červená. vypadají jako klandr před školou.

Úplně se tím ten náš pochmurný dvorek rozzářil.

Stále jsem váhala mezi modrou a prvorepublikově zelenkavou. Nakonec to rozhodla protikorozní piksla: k dispozici bylo jen několik barev, z nichž červená  byla nejpřijatelnější. Navíc máme jakousi podivnou červenu omatlané okapy, tak se to aspoň netluče. Kdoví kdy se dostane na nové.

A v nevalném světle...

 

... je veselá šedá ještě betonovější.

Ale to se poddá. Mám plán!

Veselá šedá

A čtvrtroku po předchozím příspěvku... Tentokrát v malém bytě. 

Když konečně žluto-zeleno-růžové malůvky dávné nájemnice konečně definitivně zmizely, celý byt se neuvěřitelně prosvětlil. A hned se objevilo kuchyňské dilema, verze 2.0: bílá linka na bílé stěně? Hm...

Co zkusit veselou šedou, řekla H.

Tak máme veselou šedou. Za mě by mohla být o stupeň či dva světlejší, ale co už. Až budou natřené zárubně a dveře a zbroušená prkna ve vedlejších místnostech, ukáže se veselá šedá jako ta pravá.