Neděle v dešti

Dnes jsme se u Velíšků jen zastavili pro pár zapomenutých věcí, a protože déšť si dal na chvíli přestávku, byl čas na procházku mokrou zahradou.

Jistý pokrok je vidět.

Díky/kvůli posledním deštivým dnům tráva zase pořádně povyrostla a ta z neposekané části zahrady jde do květu. Takže je vidět, že složení se více méně podobá běžné nepříliš pestré vlhčí louce: pryskyřník, šťovík, lomikámen, jitrocel, kontryhel, tu a tam pampeliška, několik různých travin, z nichž poznám jen biku ladní, vrbina penízková, jetel luční a jetel plazivý zatím ve stopovém množství. Oproti loňskému podzimu je to ovšem různorodost sama.

 Koneckřoví se zazelenalo a bují. Oběma třešním se daří přiměřeně.

Vrba předvádí první výhonky a zkouší, kolik vydržím. Pomněnka se snad stane pomněnkou samovýsevnou.

V plánu jsou dva velké záhony trvalek a bylinek  a něčeho do polévky. Jeden začíná velmi pomalu vznikat podél stodol, druhý v řadě bývalých švestek.

V prvním kromě růží a topolovek jsou levandule a máta, v druhém zatím tři libečky.